Plísní existuje snad statisíce druhů. Je to vlastně označení skupiny hub, které pokrývají povrch předmětů. Některé jsou neviditelné, takže o nich ani nevíme. Jiné najdeme například na zkaženém jídle, třeba na ovoci, zelenině, pečivu i sýrech. Část plísně vidíme pouhým okem, to jsou částice, které dodávají plísni barvu. Zbytek je neviditelný a ukrývá se hluboko v zasažené potravině. Jak nám plísně škodí nebo naopak pomáhají?

·         Většina plísní je pro lidi neškodná. Některé s námi žijí po celý náš život, a my si ani nevšimneme jejich přítomnosti. Některé však způsobují závažné zdravotní problémy, jako jsou alergie, mykózy, záněty průdušek, zánět dýchacího ústrojí nebo zažívací problémy. Některé mohou být škodlivé pro zvířata i rostliny, nebo kazí papír či textil. Jiné můžeme využít například ve farmaceutickém, potravinářském nebo chemickém průmyslu (například penicilín, který produkuje antibiotika). Ty mohou našemu organismu prospět.

Plísně se živí téměř vším. Rozkládají veškeré potraviny, ale také dřevo, listí, rostlinné tkáně i živočišné produkty. Některým druhům chutná sůl, jiným cukr. Zbavit se jich není snadné, vaření nepomůže. Potraviny, i když je necháte projít varem, zůstávají jedovaté. Zrovna tak, pokud máte nahnilé jablko nebo banán, nestačí hnilobu odkrojit. Plísně jsou zarostlé hluboko do potraviny, kterou napadly, a pokud ji chcete přesto sníst, počítejte s tím, že jíte jedy.

·         Plísně má každý člověk v sobě. Najdeme je ve vlasech, na kůži, pod nehty, ale také v trávicím ústrojí. Většina z nich je našemu organismu neškodná. Pokud se ale plísně přemnoží, vyvolají nám závažné zdravotní problémy.

Některé plísně jsou jedlé. Zlepšují chuť, vůni i kvalitu potravin, a našemu organismu nijak neublíží. Najdeme je například na povrchu některých sýrů nebo trvanlivých salámů či klobás.