Socialismus. Bylo to zvláštní období, dnes si jej připomínáme stylem „retro“, který ožívá ve vzpomínkách generací, co tu dobu zažila jako mládež. Dovolené a prázdniny se v naší zemi netrávily tak jako dnes. Nejezdilo se na drahé zahraniční pobyty v zámoří, zapovězeny byly destinace zemí západní Evropy a nejvzdálenějším luxusem byl pobyt na Kubě.
Lidé si však své chvíle volna dokázali patřičně užít. Většinou formou pobytu na chatách nebo v kempech pod stanem. Vozily se v Trabantech, Žigulících a Škodovkách tuny potřebných propriet, mezi nimi těžké stanové konstrukce, objemné dekové spacáky, jídelní soupravy, plastové kelímky a v první řadě propanbutanové vařiče.
Prázdniny pod stanem
Bývalo zvykem, že se lidé utábořili na jednom místě, např. v kempu u řeky nebo rybníka, a dokázali tu setrvat třeba tři týdny. Pod stanem se však spalo pohodlně, spacáky byly teplé, vozily se občas i prošívané deky a polštáře. Vařilo se na docela obyčejném plynovém vařiči s bombou, byl dostatek času připravit i chutný buřtguláš, nebo houbovou smaženici. Na takovou dovolenou se zkrátka nezapomíná. Překvapivě ji někteří z nás vnímají v pozitivnějším duchu, než současné pobyty v luxusních penzionech. Byla to totiž doba více srdečná a poklidná a na dovolené se prakticky nestávalo, že by někdo po celou dobu přemýšlel nad tím, co zas po návratu domů bude muset řešit za „vychytávky“.
Dovolená ve filmovém zpracování
Lidské příběhy a životní styl za socialismu byly také námětem filmařů. Ti je ztvárnili např. v seriálu Chalupáři, ve filmech Dovolená s Andělem a Anděl na horách, nebo v legendárním snímku Na samotě u lesa. Doba sedmdesátých let byla navíc příznivě nakloněna chataření a venkovskému způsobu života, kde se běžně trávily celé prázdniny. Zajímavým snímkem, který rovněž poodhalil negativní rysy tehdejšího režimu, je film Pátek není svátek s Petrem Kostkou a Jorgou Kotrbovou v hlavních rolích